Jdi na obsah Jdi na menu
 


Enduro Vysočina jaro 2008

6. 4. 2008
Přijíždím na známé místo v pátek večer a moje berle přikurtovaná na bágl budí značné veselí :-)).

Obrazek

Já jsem veselá asi nejvíc, protože jsem po dvou měsících zase v sedle a je to krásný pocit :-). Navíc vidím kolem sebe spoustu známých tváří.
Ráno se všude válí hustá mlha a je zima jak v lednu. Kluci, kteří si vzali chatku, už od dvou nespí a od pěti popocházejí po kempu a zahřívají se jak se dá i nedá :-)). Já jsem chrupkala v pokoji nad výčepem, ale že by tam bylo nějak zvlášť teplo, to teda nebylo :-)). Zato někdo v pokoji vedle luxusně chrápal celou noc až do osmi :-)). Naštěstí hostinský začal s vydáváním horkého kafe už před osmou, čímž nejspíš zachránil spoustu motorkářkých životů :-)).
Kolem deváté mlha pomalu sedá do trávy a začíná prosvitovat sluníčko. Doctor (Pegaso), Mates (AfricaTwin), Volavka (AfricaTwin - přijel v osm ráno z Prahy jak rampouch :-)) ), JaraV70 (AfricaTwin), Lukáš (Tenere 660), Hajnej i já se soukáme do oblečení a vyrážíme ujet povinných 10Km po silnici, abychom v blízkosti kempu nebudili zbytečné pohoršení jízdou mimo asfalt. Jsem rozhodnutá jet s klukama offík a když to nepude, tak to holt nepude, vrátím se na silnici a zajedu si prohlédnout muzeum batikovaných bryndáků :-)).
Takže je nás sedm jak trpaslíků, jen ten nejmenší trpaslík je Sněhurka :-)).
Zpočátku se role vůdce chápe Doctor, kterému ani třetí pokus odpoutat se od asfaltu nevyšel, zato mně připravil krásnou podívanou :-)). Stojím na louce a kluci sjíždí dolů do už z dálky jasného mokřadu, protože tam prý vede cesta ;-). Koukám na ně, jak jeden po druhém zapadávají do bahna a slyším motorky ječet při snaze vyprostit se z mazlavého vězení. Takto se probíjí asi stometrovým úsekem, na jehož konci s velkou slávou vyjíždí zpět na louku kde stojím :-))). Tomu se říká koloběh života :-)). Nojo, mládí :-)). Poté se ujímá vedení JaraV70 a jeho GPS.

Obrazek

A vodí nás pěkně. Chvíli jedeme jen tak po lese mezi stromy, pak se zase několik krásných dlouhých kilometrů necháváme vést turistickou značkou, tu upalujeme po pevných lesních šotolinách, jinde se suneme v bahnitých kolejích nebo letíme přes zoraná pole, stále vpřed, zpátky ni krok :-). Ze začátku se krapet bojím, ale po hodince už jedu skoro jako dřív :-). Jen stoupnout do stupaček si nemůžu, takže celou vyjížďku sedím na zadku :-). Jedu sice opatrně, ale klukům bez probémů stíhám a navíc tím, že se bojím sundat nohu ze stupačky, jedu daleko techničtěji a ohromně mně to baví :-).
Jedno místo moc dobře poznáváme (až na Jaru, ten s námi na podzim nejel) a když právě Jára zepředu mává, že musíme zpátky, protože tím nízkým suchým smrčím neprojedeme, všichni zaráz zvedáme ruce, že rozhodně projedeme :-)). Je to "Oťáskův lesík", napodzim tady přišel o plexi, když šlápl do díry a opřel motorku o strom :-).
Baví to nás všechny. Tady si dáváme krátkou rauchpauzu a JaraV70 předvádí luxusní drifty :-). A předvádí také základní pravidlo enduráka - za každou cenu se tvářit, že TO bylo v plánu :-)). To když před lesem nedobrzdil a zahučel mezi buky :-))).

Obrazek

Obrazek

Nevěřili byste, jak bylo na téhle lesní křižovatce rušno. Za nějakých deset minut co jsme tam stáli a čekali na Volafku, ve kterém chytly saze a vystřelil jak šíp vstříc několikakilometrové šotolině, kolem nás projely dvě auta nacpaná lidmi. Mates nás uklidňoval slovy, že do auta se víc lidí než 5 nevejde, takže jsme pořád ještě v přesile a nemusíme se bát :-))). No nevím, já bych raději asi volila "kdo ujede, vyhraje" :-)))

Obrazek

Doctor nám zase při rozjezdu zahrál pěkné divadýlko: přidal víc než bylo zdrávo, přizvedlo se mu přední kolo a při dopadu se mu trošku ztočily řídítka :-)). Takže švenk vlevo, švenk v pravo, zuby zakouslé do nádrže, nohy jak na pérách, ale ustál to :-)).
Odpoledne se s námi Volafka rozloučil, on upaloval ku Praze, my do kempu. I když trošku oklikou :-). Jara si jen tak cvičně projel jeden potok tam a zpět, Doctor mu na oplátku zaházel motorku bahnem a nakonec skoro všichni skončili po osu zahrabaní v jednom nevinném potůčku :-). Hajnej a já jsme projeli pár metrů vedle naprosto na pohodu, kluci se bahnili jak hroši :-)).

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Jara v potůčku
Poté už jsme jen najeli na asfalt a zbylých asi 15km jsme - dle Tráwníkářovy prosby - dojeli po asfaltu. Všichni jsme se shodli, že to byla parádní vyjížďka, příjemná, pohodová, prostě taková, jakou máme rádi :-). Byla sice krapet jednodušší než jsme zvyklí, ale vzhledem k tomu, že to byl můj první offík po úrazu a že Lukáš byl v terénu úplně poprvé, vůbec nám to nevadilo. Ničemu jsme se nevyhýbali, jeli jsme vše, co se nám postavilo před kola. Odložil pouze Jara, když při otáčení u vysílače přehnal náklon :-)) a Hajnej, kterému Afka chcípla ve chvíli, kdy vyjížděl z lesa přes násep na silnici :-)). Oboje byly pouze nepodstatné odložení a nestojí ani za řeč :-)). Ale jsem potfora :-)) :-)).
Noha mně večer dost bolela, bez berle jsem nemohla ujít ani pár metrů, takže jsem šla brzy spát. Usnula jsem s úsměvem na rtech :-)) A probudila jsem se někdy v noci za zvuku vytočeného dvoutakta. Opět se potvrdila stará pravda, že i kdyby se sešlo jen deset motorkářů, jeden z nich stopro začne v noci tůrovat :-((. Nevím, jestli bylo lepší loňské vytí Corridy, nebo letošní vytí motoru :-)).
Bohužel druhý den ráno jsem si svůj díl smůly vybrala při odjezdu z kempu. Aniž bych si toho všimla, píchla jsem přední kolo, které pomaličku ucházelo. Po pár kilometrech přišla pravotočivá zatáčka.... Takže jsem se sklouzla nějakých patnáct metrů po asfaltu a přistály jsme na krajnici. Naštěstí jsem se klouzala po pravém boku, takže zdrátovaná levá noha se jen nečinně plácala ve vzduchu :-))). Motorce se krom pár nepodstatných odřenin nestalo vůbec nic, já mám naražené pravé rameno. Naštěstí jel kousek za mnou Hajnej, takže hned zastavil, půjčil mi duši a přezul kolo (díky Požikovi za půjčení klíče), které přivolaný a ochotný Oťásek zajel do Radostína nafoukat, zatímco já jsem seděla mezi odpadky a mávala na projíždějící účastníky EV :-)).

Obrazek

Obrazek

Nakonec tedy všechno dobře dopadlo. Z kempu odjížděli všichni nadmíru spokojení, myslím, že účast byla tak akorát, lidi se sešli fajnoví a snad pro tentokrát nebude žádná policejní dohra.
Tráwo, Dědku a vůbec všichni, kteří jste měli s EV co do činění: díky moc za další super akci a už teď se těšíme na podzim :-)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

čumim

(Lucishek, 26. 4. 2008 18:10)

Jakooo,máš můj obdiv :-)

kluku pitomá

(luboss, 16. 4. 2008 9:16)

... bych Ti řek´ ale Ty jsi prostě Klasika sama :o)

Tohle je Klasiko bez komentáře

(Jurek, 8. 4. 2008 9:55)

Leni, zase menší crash i se zdrátovanou nohou... No tohle by měl vidět Tvůj ošetřující lékař, ten by si asi pane přišel na svý. Anebo všichni pojišťováci :-) Tak doufám, že všechny nepřijemnosti si vybrali u Tebe svou daň na dlouhá léta dopředu a dle teorie a pravděpodobnosti jsou před Tebou již jen pohodový motočasy. Drž se a neblbni moc, alespoň než to pořádně sroste :-)

tý vole, ...

(Kvasha, 8. 4. 2008 0:37)

... holka ty nejsi normální. teď jsem se v tom definitivně ujistil. máš ležet a kurýrovat se. to ale ty néééé. jen co to začně bolet z hodně na málo, tak zase ležeš na motorku.

... jinak ohledně toho chrápání Vás ujišťuji, že já jsem tam opravdu nebyl. to jen pro váhající ...

... měj se fajn a koukej se dát pořádně dohromady.

Údiv

(Martin Veverka, 7. 4. 2008 16:25)

Tak kókam,že už zase frčíš,máš můj obdiv. Snad už sis vybrala všechnu smůlu na tento i příští roky. Tak ať se daří a měj se.

chrapani

(Joraell, 7. 4. 2008 11:39)

No taky by me zajimalo kdo tma tak brutalne zarezaval :D to byl rachot jako kdyz se stehuje nabytek po zemi :))

jinak peknej report jako vzdy .-)

berla

(Dingo, 6. 4. 2008 16:42)

Stejně nejlepší fotka je ta předposlední :-)