Enduro Vysočina podzim 2008
Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero vodami, za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a možná ještě dál, tam za tou horou, za modrou duhou... jeden maličký kemp. A v tom maličkém kempu se jeden víkend konala maličká akce pro ještě menší motorkáře. Celé to bylo takové maličké, že to vlastně ani nebylo :-)))).
V sobotu už v sedm ráno začali první nedočkavci vrkat plynem a vyhánět ze spacáků ostatní. Takže za prvním dvanáctihlavým "stádem" se zaprášilo už v osm. Po jejich odjezdu zůstalo v kempu motorek jen poskrovnu: Čizákova parta, pár lehkých a my.
Dali jsme dohromady lidičky, kteří stáli o to jet s námi a povedlo se do třetice všeho dobrého: i dnes, jako už dvakrát na EV, nás jelo sedm :-).
Martina na KTM 400

Ota na XL600

Ivo na KLR 650

Aral na Tenere

Robin na Cagive 350

já a jako vůdce naší smečky Rudy.

Hned za kempem jsme narazili na závoru a dostali povolení areálem projet, když se pod závoru dostanem ;-). Dostali jsme se všichni. Některým stačilo jen trochu se sehnout, jiní museli plížením/plazením vpřed :-))).




Zde dáváme první kouřovou po příjemném triálku po zarostlé cestě (někteří tvrdili, že tam nikdy žádná cesta nebyla a do GPS ji namalovali američané, aby zmátli nepřítele:-))) ).

Tady zdárně překonává malý rygol Aral na své Tenerce - největším a nejtěžším stroji za naší ekipy :-)

Pumpa se na chvíli proměnila v operační středisko, když bylo potřeba zareagovat na nový facelift, který Ivoš získal pádem v koleji na kraji kukuřičného pole :-). Trošku prohnutý chladič a ulomené držáky plastů. Zatímco Ivoš rozmontovával, opravoval a rovnal, my ostatní jsme si užívali krásného sobotního dopoledne příjemným pokecem, ze kterého nás montující Ivoš vyrušil otázkou mířenou na Otu:
"Nepotřebuješ šroubek"?
Ota: "A zbyly Ti nějaké"???
Pumpa se otřásla výbuchem smíchu, Ivoš nás poslal k šípku a dál kutil na svém stroji :-))). Vrtule větráku opravena, plast přichycen gumycukem a může se jet dál :-)

Ota v dalším trialovém úseku.


Chvíli předtím jsme potkali dvě tůristky a abychom aspoň trochu odčinili to, že kvůli nám musely vlézt do vysoké trávy, složil Robin svoji cagivu do kopřiv a přivedl tak ty dvě dámy na úplně jiné myšlenky (nemoha dopředu, musela jsem zastavit asi půl metru od nich - ten ďábelský úsměv na jejich tvářích se nedal přehlédnout ;-), než jak na nás hartusit :-).
Výjezd meze tentokrát dali všichni napoprvé, i když se dole trošku odvahy muselo posbírat :-).

Uprostřed luk jsme potkali mladou maminku s prckem v kočárku. Abychom ukázali, že enduráci nejsou jen dobytek, poslušně jsme všichni chcípli motorky a čekali, až mladá paní projde. Aspoň byl čas na doplnění tekutin. Někteří (nechci ukazovat, že Oto a Martino :-)) ) si volný čas krátili okukováním houpajících se ňader maminy :-)))), aby pak nám nevšímavým mohli při večeři vyprávět, jak to byl pěkný pohled :-))

Zde Rudy hledal cestu tam, kde opravdu, ale opravdu žádná nebyla :-).

Kluci se stihli otočit včas a plní bodláků opustit nepřátelský prostor, Rudy však beznadějně uvízl v bažině a bylo zapotřebí ještě dvou párů rukou, aby Advíka z mazlavého sevření vytáhli.


Stáli jsme kousek před velkým hnojníkem a tuším, že Robin poznamenal cosi o tom, že "ten hnojník už někdy viděl" :-)))). Ano... ten hnojník jsme objížděli asi tak před deseti minutami :-))). Podle GPS jsme si udělali kolečko po poli a protože jsme nikde nenašli přijatelný sjezd do lesa, skončili jsme tam, kde jsme začali :-)).
Projeli jsme několik zoraných polí a bylo zábavné zezadu naše stádečko pozorovat :-))). Motorky si jely kam chtěly, někdy se nebezpečně blížily k sobě, jindy to podle azimutu, který nabraly, vypadalo, že se s námi chtějí rozloučit natrvalo :-)). Ale na louce za polem jsme se sešli v pořádku a všichni, i když Ota skuhral na odumírající ruce :-))). Příště neskuhrat a posilovat :-)))
Pak už jsme se jen píchli na červenou, která nás dovedla zpět do bezpečí kempu, kde se právě dokončovalo grilování prasátka.
Závěrem bych chtěla moc poděkovat všem zúčastněním za to, že nenadávali, že jsme dobře třetinu dne odjeli po asfaltu. Někdy se trasa vydaří luxusně a někdy to prostě nevyjde. Bohužel tahle sobota byla ve znamení toho, že se nedařilo.
Ale díky tomu, že se opět sešli tak moc fajn lidi, byla prima zábava a snad si každý odnesl jen příjemné vzpomínky na další vyvedenou EnduroVysočina :-)
Komentáře
Přehled komentářů
Jako vždy,hezké počtení a asi dost pěkné poježděníčko. Nedalo se nevšimnout, že jako zkušeny senzibil najde vodu, Rudy najde spolehlivě bahno.:-)))) Gratuluji všem co to dali:-)))
-//-
(Martina KTM, 3. 9. 2008 12:45)
Diky za hezkou vyjizdku, taky si ji jako nevydarenou nepamatuji. Skoda, ze jsme nemohli pokracovat v nedeli, Petr si leci natrzeny sval a oba obdivujeme barvici se modrinu pres pul stehna. Tesim se na dalsi akci,
vsechny zdraviM.
Ještě jednou dík.
(Ivo KLR, 2. 9. 2008 15:18)
Ahoj všem,považovat sobotní vyjížďku za nevydařenou - to by mě tedy opravdu nenapadlo.Jsem rád,že jsem mohl s Vámi objevovat místa,která bych sám určitě nenašel.Bylo to prima.Jen lituji,že jsem s Vámi nemohl v neděli pokračovat.I tak ještě jednou dík.
Ivo PS:chladič vydržel až domů,teď sbírám odvahu na jeho vyrovnání:-(.Zdravím z Ostravy.
parádní report
(Dingo, 2. 9. 2008 14:29)
Super :-)
A bude taky reportáž z nedělní jízdy? Ta byla luxusní.
Hezké čtení
(Čmoud, 3. 9. 2008 21:33)