Klasika a Grace

Venku je bílo, mráz do prstů zebe,

nápad jak sviňa nám spadl snad z nebe!

Vezmeme brusle a prkna a lyže

pozveme křupany z dálky i z blíže.

Motorky pro jednou necháme doma

pár koní pod zadkem nahradí poma.

Namísto večerní návštěvy hospody

dva teamy bahňáků srovnáme do řady.

Utkání v hokeji tu ještě nebylo.

Nezbývá, než doufat aby se líbilo.

Jen název vymyslet – Jirka dí „Už ho mám“

Bude to tradiční Kopidlnský kostilam.

V páteční podvečer zábava nevadne.

Na stolech všeho dost – co si kdo popadne.

Buráky, guláš a lahvinka kořalky,

očka nám svítí jak skleněné korálky.

Ten, kdo by netušil, co se tu chystá

ihned by jasno měl - sjeli se ztřískat :-).

Až těsně nad ránem plní se žíněnky.

Do snů se vkrádají sportovní myšlenky.

Od šesti nespím a poslouchám orchestr –

tu chrápe Jena  jak bys trhal manšestr.

Doktor je slyšet od topení z rohu,

jak skřípe zubama, děkuji bohu,

že do ticha zívání kdos“brýtro“ houknul,

na to si Elefant decentně pšouknul.

Snažím se nikomu nešlápnout na pytlík

(spací :-) )

otevřít okno a CO2 vyměnit za kyslík.

Bohatá snídaně dá tělu podporu,

sedáme do aut a hrneme nahoru.

Elefant rozhodl, kam že to pojedem.

Vede nás, bloudíme, no, snad tam dojedem.

U vleku lidí jak vietnamců v tržnici,

těším se, až vpředu usadím zadnici

na velkou sedačku pro čtyři soudruhy

Leč přáno není mi. Prý chybou obsluhy

není má jízdenka aktivní pro čtečku.

Kluci mi ujeli, vracím se k domečku.

Deru se pozpátku přes celou frontu,

pražáci nadávaj na křupy z lontu

co s velkou slávou sem na hory přijeli

leč čipy neznají a tím jsou v prdeli :-)).

Nechávám posměšky padat na hlavu mou

a jdu si vyměnit tu kartu pitomou.

Konečně technika funguje tak jak má,

už sedím na vleku, chvátám za klukama.

Leč spěchat netřeba, po první jízdě

už sedí v bufíku jak supi v hnízdě :-)).

To já jdu lyžovat. Za tyhle prachy

nebudu poslouchat kuřáků tlachy :-).

Lyžujem, kecáme a čas se krátí,

poslední jízda a k autu se vrátit!

Všem se to líbilo no a tak proto

děláme nadšeně společné foto.

V teple aut padá na sportovce únava,

docela náročná je zimní zábava.

Počkejte frajeři na večer – počkejte!

Až po čtvrt hodině na bruslích umřete! :-))

Na oběd spěcháme, v bříškách nám kručí,

za chutnou krmi zde Hajný nám ručí.

Největší hladovec byl Čizák, namoutě.

spěchal tak, že ztratil šrajtofli na chodbě.

Jena ji sebral, a že to je kamarád,

nechá prý Čizáka trochu se vycukat :-).

Ten hledá v batohu, hledá i v rakvi,

u oken všichni se náramně baví :-)).

Doctor tu šrajtofli vybere do nuly,

a pak ji vrací do batohu pod stoly.

Čizák jde jako stín, protáhlá držka,

vysype batoh a hle – tu je, mrška.

Najednou tvář má jak měsíček v lopuší

směje se vůkol a vůbec nic netuší.

Všichni chcem Čizáka zpět do hry vrátit,

tak zvedám ruku, a že budem platit.

Leč Čizák nechtěně plány nám hatí,

když z bílé obálky svůj oběd platí :-)).

Tak plán bé, chci po něm za kilo drobný,

kluci jsou napjatí, potvory škodný :-)).

Otvírá šrajtofli, směje se – „Nedám –

hle pajcka jen tu je, víc tady nemám“.

Pomalu krev se mu ze tváří vytrácí,

zírá tu do prázdna, skoro se potácí.

Všichni jsou vážní a já raděj odcházím,

ať smíchu výbuchem tu srandu nezkazím :-).

Brzy mu došlo, kdo za tím stojí,

vzkazuje ať večer Doctor se bojí! :-))

A večer už je tu, ve vyhřáté šatně

soukají na sebe kaňky své zdatně.

Bohužel tím zdatnost veškerá končí –

nejeden z borců už po chvilce skučí.

Tak třeba Mironek – ať je též zmíněn:

podpírá mantinel a sune se při něm.

Dá tak dvě kolečka a pak leze z ledu:

„Já vám dám hokej! Na to vám jebu“!

Doctor přes kluziště vypálil jako drak

leč po dvou přejezdech ho málem trefil šlak.

Visí přes mantinel a ztěžka dýchá.

Plíce ho bolí a u srdce píchá :-)

Plácají do puku, válej se po ledu,

„Přihraj sem! Leda prd, tohle já nesvedu“!

Střídání znavených borců je oříšek:
kdo hraje za koho neví ni pánbíček :-))

Jediná možnost jak střídání zajistit

je určit, na kterou branku má útočit

ten, kdo již nabral sil k dalšímu výkonu

případně k dalšímu ramenu výronu :-))

Ramena přežily, ne tak už brady,

až špitál v Jičíně dal dohromady

Alešův těla kus, co nechal v ledě,

jak lachtan plachtil, však dopadl bledě.

Pět minut na bruslích, tři stehy na bradě

To neumí snad ani frajeři v Kanadě :-))

Doctor chtěl ukázat, jak hrajou Dačice,

napřáh se k ráně a puk jenom zasvištěl.

Jenže se Medvěd dost pitomně postavil

a páně Doctora nechtěně proslavil.

Až k síti nedolét tenhle ten černý puk,

zastavil ho tvrdě Medvědův břišní tuk.

Kolečko na žebrech má jako vzpomínku

na chvíli kdy vkleče vzpomínal maminku :-)).

Na závěr vyzdvihnout musíme Zdeňka_X

kterýžto frajer si na své boty na MX

přidělal šlajfky a jak Jágr brusloval

u všech tím výkonem velice bodoval.

Po právu pohár za nejlepší výkony

dostal on – a k němu ode všech poklony.

A navíc s Mařenou dojeli na akci

po ose na Afách – holt to jsou molodci!

Večer se jak jinak, vesele chlastalo,

řvalo a zpívalo. No spát se nedalo :-)).

Mařena má u mně svůj vroubek na pažbě,

když běhal po třídě, že dnes spí na dlažbě.

Kdo mu šloh žíněnku vážící metrák?

Asi už chápete, že byl jak smeták. :-))

Nejen on, většina bruslařů měla

tak trochu upito. No... byli jak děla :-))

Tím skončil Kostilam. Bylo to prima.

Tak zase za rok, až zas bude zima!

Fotogalerie od Ještěra je zde