První Jarní Brázda
O téhle akci jsem se dozvěděla den po uzávěrce přihlášek. Naštěstí byl Kuba natolik gentleman, že nad postarší dámou přimhouřil oko (asi si říkal, ať si bába ještě něco užije :-))) ), tak jsem v sobotu v sedm ráno mohla vyrazit do kempu u Třebechovic pod Orebem. Sluníčko mi svítilo celou cestu přímo do očí, takže když jsem se na poslední pumpě před cílem náhodně setkala s Ondrou, vlekoucího své SE na vleku, měla jsem oči jak angorák. Ondra nás podle Kubovy mapky bez problému dovedl do kempu, kde jsme zaparkovali vedle dvou motorek :-)
Ano. V čas srazu byly na místě slovy dvě motorky. Kubovo DR 650 a Veverčákovo DR 650 :-). Shledání s Veverčákem bylo velmi nečekané, zato o to milejší.
Během následující hodiny přijel zbytek přihlášených spolu s "traťáky". Takže v devět hodin nás bylo na místě asi osm :-).
Opravdové mastodonty hájil pouze Ondra se SuperEndurem, pak už jsme byli všichni jen mastodonti-junioři: tři účastníci jeli na strojích DR 650, jeden na XT 600 a jako mastodont nedochůdče jelo i DT 125 (ještě si o něm přečtete).
Kuba nám vysvětlil, že pojedeme cca 70Km převážně po lesních a polních cestách, trasu určují červeně či bíle nastříkané značky na stromech, na kamenech nebo na asfaltu. Nemůžeme zabloudit.... To známe ;-)
V propozicích stálo, že se akce koná za každého počasí. Jak nám později Kuba sdělil, měl ovšem na mysli spíš sníh a déšť, než spalující slunce :-))))
Kuba jako fotograf vyrazil pět minut před námi a pak už nás startér pouštěl po minutě. Vyjížděla jsem jako poslední startující, neboť Láďa s DR 650 SE, který měl pole uzavírat, měl v době startu rozhozený karburátor.
Po krátkém průjezdu vesnicí následovala palba po široké suché lesní cestě (ostatně sucho bylo bohužel až na krátké vyjímky všude). Po zhruba dvou kilometrech čekal v zatáčce Kuba a fotil (to si zase zanadávám, že na tom sedím jak pytel brambor :-)) ).
Po dalších dvou kilometrech mně lesní cesta vyplivla ve vesnici, značka nikde, zato v ústrety mi jeli tři soupeři :-))). A bylo jasno :-)). Ze soupeřů se stali spojenci a až do cíle jsme všichni hledali červené značky společně podle mušketýrského hesla: jeden za všechny, všichni za jednoho :-).
Nutno podotknout, že to hledání bylo mnohem náročnější, než terén :-). Stačilo, aby po cestě projel traktor, kterých se ten den všude pohybovalo požehnaně, a značka byla v čudu. Naštěstí se vůdcovství ujal domorodec Lowec na DT 125 a když jsme žádnou značku nenašli, tak selským rozumem vydedukoval, kam bychom asi tak mohli jet. A vycházelo mu to.Třeba pět kilometrů jsme neviděli ani ň a pak najednou šipka :-) Ovšem pro přijíždějící z jiného směru :-))). No co, hlavně, že jsme se zase napojili (na trasu, na napájení nebyl čas :-)) ). Tímto blouděním a nedržením se přesné trasy jsme ovšem přišli o několik pěkných míst, jako byla například čtyřkolkářská trať. Naše škoda, měli jsme lépe koukat. Ale koukejte jak ostříž, když to perete hlava nehlava :-). DT 125 upalovalo tak, až jsem začínala nabývat dojmu, že ho Lowec někde ukradl :-)). Nezbrzdil ho ani nedávno bolestivě pohmožděný nárt, což mělo za následek, že celou cestu odjel s nohou mimo stupačku. Drželi jsme se v závěsu, neboť nám bylo jasné, že jak se postrácíme, je s námi ámen :-).
Několikrát jsme ještě minuli fotícího Kubu, který jen kroutil hlavou nad tím, odkud jsme přijeli a kam jedeme :-)). Dvakrát jsme předjížděli stejného traktoristu, potkali jsme pár výletníků na kolech a věřte nebo ne, nikdo po nás nic neházel :-).
Pár metrů před cílem jsme hodili poslední kufr, když jsme se na křižovatce tvaru T vydali místo doleva doprava, jak ukazovala žlutá šipka na asfaltu. Někteří z nás se sice snažili upozornit na fakt, že Ondra dosud používal z barevné palety pouze červenou a bílou, ale nám už to bylo jedno, brali bychom snad i šipku vyskládanou ze šišek :-))
Po použití nápovědy v podobě přítele na telefonu jsme tedy zdárně a všichni současně dorazili do cíle. Všichni až na jednoho, kterému se nepodařilo chytnout se naší skupinky, bloudil sám a jak už to bývá, těžko je člověku samotnému - ztratil se úplně a jel zpátky do kempu.
Přijel za námi Kuba a protože bylo teprve půl jedenácté, protáhl nás ještě po svých trasách a bylo to moc fajn.
V přesné poledne jsme dorazili do kempu, kde jsme dostali Kubou vlastnoručně vařený gulášek. Ale ten byl. TEN BYL! Za ušima se nám dělaly boule jak pinpongáče :-).
Následovalo vyhlášení vítězů a přestože jsme Kubu přesvědčovali, že jsme do cíle dojeli všichni společně ve stejný čas, bylo mu evidentně líto pohár za první místo a vlastnoručně vyrobené diplomy nerozdat, takže jsme svorně odhlasovali, že první místo si zaslouží Lowec za to, že jeho 125ccm proháněla i SuperEnduro a za ty jeho baletní prvky kvůli zraněné noze :-).
Diplomy za další místa jsme obdrželi podle toho, jak jsme byli od Kuby vzdáleni :-)). Ondra získal druhé místo, já třetí a Veverčák dostal největšího bláteníka :-)
Přestože jsme po takovém výtečném obědě všichni sotva funěli, slovo dalo slovo a čtveřice nepoživších (štěně bylo naraženo těsně před naším příjezdem) ve složení Ondra, Veverčák, Láďa a já vyrazila na lehce odpolední projížďku za nosem. Paráda. Ondrova GPS jako by snad tušila, na co máme chuť, vedla nás po nádherných cestách, našla nám i jeden krátký výjezd na čerstvě pokácenou paseku, kde se nešťastně a kvůli sjetým špuntům zakutal Láďa tak, že jsme ho museli na paseku vytáhnout ručně. DR nechtělo nahoru ani když se snažil jít vedle něj.
Projeli jsme si i několik dlouhých oranic, které se moc nelíbily DRkům, zato Grace a SE po nich letěli jak vítr :-)
Doplácali jsme až do Rychnova nad Kněžnou, kde jsme se občerstvili, řeč se vedla o všem možném a když se stočila na tlak v pneumatikách, vzpoměla jsem si, že mi na asfaltu nějak moc hlasitě hučí špunty, a že by to nejspíš chtělo zkontrolovat, případně dofouknout. Mno.... necelá jedna atmosféra není zase tak málo.... :-)))). A jak to v mokřejších místech krásně drželo :-).
Cesta zpáty do kempu vzdáleného vzdušnou čarou cca 20Km se sice nevyvedla tak parádně, jako cesta tam, neboť GPS nás ze začátku vedla převážně po polních asfaltkách, ale když jsme se několik kilometrů před koncem napojili na cesty uježděné těžaři, byli jsme zase ve svém živlu na asfaltky byly rázem zapomenuty :-). Na pár set metrů jsme se nechtěně přimotali mezi inlinysti a bicyklisty a málem jsme vjeli do zámecké obory, ale těsně před plotem udělal Ondra ostré vpravo vbok a zase nám pod koly obíhala lesní hrabanka, do které se stylově oblečeným inlinystům a cyklistům vůbec nechtělo ;-)
Bližíla se čtvrtá hodina odpolední, chtě nechtě jsme se s Ondrou museli začít balit domů. Kuba nás ještě na chvíli odtáhl ke stolu, kde rozkrojil PrvněJarněBrázdovou buchtu (kdyby mi to nebylo blbý, zblajzla bych celý plech, jak byla vynikající), ale poté už jsme se opravdu museli rozloučit.
I když jsme se oba shodli na tom, že zůstat do rána by nám nečinilo vůbec žádný problém.
Kubovi patří velký, veliký a ještě větší dík za to, že obětoval svůj volný čas a nemálo financí na to, aby pro nás udělal tuhle akci. Vyšlo mu to od A do Z. Trasa nebyla náročná, ale nabídla nám pěkné svezení a zázemí v kempu bylo na úrovni tříhvězdičkového hotelu (nápojů a jídla co hrdlo ráčilo).
Těm, kteří o akci nevěděli nebo se vědomě nezúčastnili, nezbývá než vzkázat, že udělali VELKOU CHYBU ;-). Až mně osobně bylo líto, že se sešlo tak málo lidí, protože První Jarní Brázda by si zasloužila minimálně dvakrát tolik účastníků :-)
Kubo díky! Až zase budeš něco pořádat, se mnou můžeš na 100% počítat :-)
Komentáře
Přehled komentářů
Hezky jsi to vylíčila. Až tak hezky, že lituju své neúčasti. O to víc, že celou akci mám "za rohem". Tak snad to příští rok nepropásnu.
jsem rád že se podařilo
(MotejlKuba, 6. 4. 2009 17:52)Jsem moc rád,že se líbilo a všichi si to užily.Dík taky patří mojí Martině,která spolupracovala v záloze,její mámě za vytisknutí Diplomů,babičce,která upekla buchtu,kámošoj Frenkemu za pořadatelskou činost a všem co doopravdy přijeli
první jarní brázda
(venca, 6. 4. 2009 13:25)No teda popisuješ to krásně.Hezky se to čte.Já jsem se taky hlásil,ale Kuba mi psal že už má plno a tak jsme se tam jen zastavili.Škoda,snad příště.
První jarní brázda
(Sendy, 16. 4. 2009 10:11)