Jdi na obsah Jdi na menu
 


Enduro Vysočina podzim 2007

28. 8. 2007
Do kempu v Zahradišti, místa konání podzimního srazu bahnomilů a příznivců endura Enduro Vysočina, přijíždím po sedmé večerní. Oproti jaru je v kempu už poměrně dost lidí, motorek, aut s přívěsy a několik stanů.
Upíšu se Dědkovi, vyčenžuju lístečky za peřiny, v chatce vybalím a jdu hledat Hajnýho, kterýžto má pro mně nové botičky pro moji Graycinku - Trelleborga a Dakara :-). Přezutí dvou pneu se za pilné spolupráce Toma (Cagiva Elefant), Doctora (Aprilia Pegaso), Matesa (AT750) a Robina (vojenský speciál Cagiva 350) daří po pouhých 3 hodinách špinavé práce :-)). Robin nezištně zapůjčuje pumpičku i manometr, ale obojí odmítá s KTM spolupracovat a funguje pouze na Cagivě :-)).
Přezuto mám, ráno může přijít :-)

Obrazek

Za kuropění už jsem na nohou a po lehké snídani dáváme s Hajným dohromady partu mastodontů. Automaticky jdeme po našich čtyřech pneuservisácích, kteří rádi souhlasí. Ještě se k nám přidává právě přijíždějící Oťásek s Matýskem na tandemu. Je nás tedy 7 jako trpaslíků i se Sněhurkou :-))
Doctor

Obrazek

Tom Elefant

Obrazek

Mates

Obrazek

Oťásek a Matýsek :-))

Obrazek

Robin

Obrazek

Po ujetí 10m mi je jasné, že je něco špatně. To něco je poloprázdné zadní kolo. Takže krokem do Radostína na pumpu, vyndat haltrem procvaklou duši, dát novou, nafoukat a konečně můžeme vyrazit vstříc parnému srpnovému enduro dni :-)

Hajný v čele, já za ním, za mnou Doctor, pak Mates, Tom, Robin a letku uzavírá Oťásek. Všichni máme ostře obuto, jen Robin jede na E07. Po chvíli se k nám přidává ještě jedno ztracené TTR a vydrží to s náma hrochama až do konce :-)

Obrazek

Na prvních pár polích se jen oťukáváme, ale postupem času zrychlujeme. Tu je pole hrubě podmítnuto a přejet se dá jen s pevně zaťatýmy zuby, jinde je krásně uvláčeno, někde je hluboké že se do něj boříme jak do písku, jinde je pevné jak skála, někde narazíme na strniště, onde na jetelinku. Zkrátka všechno, co hrdlo ráčí :-)

Obrazek

Obrazek

Všichni s otevřenou pusou koukáme, jak - sice se zpožděním, ale pořád a furt - s námi drží krok Oťásek. Kolikrát to pro něj musí být hodně nepříjemné, tam kde my upalujeme na trojku, on se kouše na jedničku a snaží se z Matýska nevytřepat duši. Čirou náhodou objevujeme brodík známý již z nulté EV, leč nyní se o něm jako o brodu ani vyjadřovat nebudu, protože ta stružka co v něm teče, ani nestojí za řeč. Zato jsme si spravili chuť na výjezdu meze za ním, někteří neodolali a dávají si ji víckrát, nahoru a dolů, nahoru a dolů :-). Já nemůžu chybět :-)).
Kde pole končí, noříme se do lesa a ani tady naše radost z jízdy nekončí. Daří se nacházet dlouhé široké dálnice stejně jako turistické značky vedené po úzkých pěšinkách, kde je člověk rád, že se mezi stromy vůbec řídítky vejde :-). Spojka v pernamenci a ventilátor naplno :-)
Na jeden takový strom bohužel doplatil Oťásek. Při úhybném manévru došlápl do díry a opřel se o smrk tak nešťastně, že si polámal plexi a pochroumal mlhovku :-(. Ale to by nebyl Oťas, aby se z takové prkotiny střílelo :-)). Takto nově "vytuněn" pokračuje s neskomírajícím úsměvem s námi dále :-).

Obrazek

Před námi se rozprostírá od obzoru k obzoru táhnoucí se uvláčené pole. Hajný nasazuje hodně svižné tempo a mizí nám v prachu. Vybočuju tedy více doleva mimo prach a vidím Hajného pár desítek metrů přede mnou.... Hajný je pár desítek metrů přede mnou...... kdyby se neotočil.... kdyby netušil..... pole je dlouhý.... les je ještě daleko.... JDEME PO NĚM, GRAYCE!!! :-)). Trojka řve v otáčkách, tak kopnout za čtyři a plný plyn. Les je ještě pořád hodně daleko, zato Hajný se krapet přiblížil. Dobrá..... za pět a zase plnej co to jde. Pořád ještě netuší, že ho stíháme. Ale ne, kruci ještě ne, potřebuju ještě kousek. Ale už to nejde, les se přiblížil nečekaně rychle. Hajný na jeho prahu zastavuje a když téměř s úlekem sleduje, jak dvě vteřiny po něm vedle něho zastavuju já, jen tak na půl úst prohodí "Aby sis to zápěstí nevykroutila" :-))). Těsně po mně dojíždí Doctor, je to prostě magor jak má být :-)))
Po několika stech metrech kolonu zastavuje prosebné troubení - Doctorovi se namotal dres na rozetu :-)) Svlékl si ho a přivázal na nosič. Asi špatně :-)). Zatímco Doctor doluje dresík z řetězovky, my si dáváme oraz a bavíme se na jeho účet :-)). Jak jinak :-)).

Obrazek

Po obědě v Polné pokračujeme v krasojízdě dále za Hajnýho křivým nosem :-). Nevím jak to dělá, ale jím "nalezená" cesta nikdy nekončí. Ale asi je to tím, že tu cestu, po které za ním jedeme, sám vytváří :-)). Těch meziček a vysokých kolmých mezí, které jsme za ním vyskočili, přestože by nás samotné nikdy nenapadlo na to ni pomyslet! Těch příkopů, které jsme projeli bez zaváhání. Těch svahů, do kterých jsme se škrábali nebo ze kterých jsme se spouštěli, aniž bychom měli sebemenší pochybnost. Cestu jsme tam chtěli vidět, tak jsme ji viděli :-)

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Stále jen vpřed, ať už se nám pod kola postaví cokoli.
Snad jen jedinkrát i Hajný zaváhal a předal žezlo průzkumníka o dům dál :-)) To když jsme se prodírali nízkým smrčím kolem dálnice a objevili tunýlek vedoucí pod ní. Je naplněný bahnem, ale ne zas tak hlubokým, aby se jím nedalo projet.

Obrazek

TTR jako nejlehčí stroj tedy krčí rameny a pouští se na druhou stranu jako dobrovolně nedobrovolný průzkumník :-)).

Obrazek

Obrazek

Zhruba do půlky to jde dobře. Relativně dobře. Pomaličku, ale pořád se kouše vpřed. Za půlkou už je řevu motoru daleko více než ujetých metrů a na poslední třetinu už je zapotřebí další lidskou sílu. Hajnej se vydává bahnem na pomoc. Vidíme a slyšíme, jak se jeho boty až téměř po okraj noří do smradlavé a lepivé břečky a je vidět, že má co dělat, aby pokaždé vytáhl s nohou i botu :-).
Chvíli sledujeme zápolení dvou mužů a jednoho stroje a je nám jasné, že ještě minimálně jeden bude muset k nim. Nerozmýšlím se a nořím se do bahna. Pevné krosové boty má už jen Oťásek, takže i on vyráží na záchrannou výpravu. Je to hnus velebnosti. Musím se přidržovat oblé stěny, abych nesklouzla doprostřed, kde je bahna nejvíc. Čím blíže východu, tím je bahno hlubší a hlubší, na konci už mi dosahuje téměř až po okraj bot. Společnými silami se nám daří konečně vyrvat TTR z blátivých spárů na pevnou zem.

Obrazek

Obrazek

Jsme všichni špinaví a smradlaví tak, že se nám obrací žaludek. Utíkáme k rybníku, jehož výpustí jsme se sem vlastně dostali, a myjeme boty v zelené vodě. Lepší zelená voda, než tlející bahno. Díky impregnaci silikonem moje botky zůstaly suché a mě provází pocit naprostého bezpečí :-)) Zpátky odmítáme jít stejnou cestou, takže šlapeme podél dálnice celých 100 metrů - slovy JEDNO STO METRŮ - k nejbližšímu mostu. Když tohle zjistil majitel TTR, málem nás umlátil :-)). Ale ovládl se a navíc mně vzal na tandem a dovezl k ostatním :-).
Hrdinou dalších okamžiků se stala vybetonovaná strouha uprostřed louky. Všech sedm nás před tou strouhou zastavilo a po obhlédnutí situace provedlo vpravo vbok a podél rákosí hledalo místo vhodné k přejetí. Ne tak Oťásek. Nikdo neví jak se mu to povedlo, fakt je ten, že se nad našimi hlavami opět neslo troubení a když jsme se ohlídli, stěží jsme věřili vlastním očím: z GSa jsme viděli sotva zrcátka :-)).

Obrazek

Obrazek

Spokojeně si odpočívalo ve strouze a my všichni jsme jen stáli a koukali, co teď. No co, ven to nevyrveme, takže Oťas musí do sedla a pokračovat strouhou až na konec louky, kde snad bude možné z ní vyjet ven. Naštěstí se dobrá věc podařila a celý zpocený Oťásek (beton a rákosí prý tvoří nevšedně klouzající sloučeninu) vytáhl GSo opět na světlo boží :-)).
Zde je zachycen při překonávání strouhy Robin :-).

Obrazek

Při výjezdu jedné chutné meze, vysoké jak dvoupatrový dům, se záměr nepovedl chudákovi Robinovi. Zbýval mu snad pouhý metr, když ho zradily jeho E07. Odložil těsně před vrcholem. A aby toho nebylo málo, Cagiva se rozhodla, že nebude startovat. Naštěstí se pak přece jen dala ukecat, ale trvalo jí to.

Obrazek

Následoval výjezd další mezičky mezi stromy, jež se málem stal osudným zase mně :-)). Jedna větev mně chytla za rukáv a stáhla na levou stranu, takže jsem na pole doskočila asi v takové poloze, jako když se kovboj při divoké přestřelce kryje za bok svého koně :-)). Ale rozhodla jsem se bojovat, takže jsem držela plyn a za jízdy se soukala zpět do sedla. Přitom se řehtala na celé kolo :-)) Když jsem se konečně zase srovnala a vrátila se zpět k ostatním, Hajný tam jen stál, kroutil hlavou a čekal jaké další cirkusové číslo předvedu :-))
Abychom se nenudili, zařadil vedoucí výpravy do programu další výjezd v lese, natvrdo porostem a stylem: hledej si cestu jak umíš :-)).

Obrazek

Obrazek

Uměli jsme všichni, jen Doctora stáhly na zem ostružiny (bacha na ně, jsou fakt zákeřný :-)) ) a Oťásek se chvíli hrabal na jednom hrbku. Matýsek opět poslušně šlapal pěšky a řekla bych, že ráno sotva tušila, kolik kilometrů se může nachodit při projížďce na motorce. :-))

Obrazek

To co následovalo potom, bylo Hajnýho vrcholné číslo. Zavedl nás do tak hustého a nízkého smrčí v poměrně slušném stoupání, že když jsem se prodírala zpět abych vyfotila Oťáska, musela jsem jít po čtyřech a nevěřila jsem, že jsme tudy právě protlačili naše mastodonty.

Obrazek

Obrazek

Každou chvíli jsem se zahrabávala na kořenech a v hrabance, furt mi to chcípalo, větve mně držely a nechtěly pustit. Prostě lahůdka. Ale projeli jsme všichni a bez ztráty kytičky :-)

Obrazek

Poté jsme se odměnili jedním epesním výjezdem :-)). Doctor z něj byl tak unešen, že kdybychom ho nezastavili, jezdí tam nahoru a dolů snad ještě teď :-)).

Obrazek

Obrazek

Ke konci už byla pěšinka značně rozhrabaná, začala vyhazovat do trávy a úspěšné zakončení výjezdu byla více méně sázka do loterie. Buď to vyjde, nebo ne. Nevyšlo to jen Oťáskovi. Na první pokus. Druhý už dal s přehledem :-).

Obrazek

Obrazek

Diváky stojící nahoře málem sejmul kolejí rozhozený Mates, takže se diváci pro jistotu přesunuli na druhou stranu výjezdu, kde jim zase málem skočil do úsměvu Doctor :-)). Raději jsme tedy opustili tohle hřiště a pokračovali dále.
Už z dálky jsem registrovala změnu porostu louky a bylo mi jasné, že nás čeká bahýnko. A taky že jo. Když jsem viděla, co od zadního kola Hajnýho Afriky odletuje, jen jsem zatla zuby a přidala plyn. Bahno a tráva od nás jen lítala, ale bez zaváhání jsme se prokousaly na pevnou půdu. Ne tak Doctor. A ne tak Mates :-)) Zahrabali svoje oře až po osy a nevěřili byste, jaká to byla legrace :-)).

Obrazek

Obrazek

Až jsme se dosmáli a dofotili, vysvobodili jsme Pegaso a Afriku z mazlavého sevření a nastalo další focení, aby měli kluci konečně nějaké akční fotky a konečně měli co dát na plochu svých pracovních počítačů :-))) Poté bylo zaveleno k návratu do kempu, neboť ve vesnici právě odbíjela šestá a my jsme nechtěli přijít o slíbené prasátko na rožni :-)). Moje GPS ukázala směr a Hajný ho držel jak tažnej pták. Jeli jsme několik kilometrů naprosto přesně přímo za šipkou.
Netrvalo dlouho a i na mistra Hajného došlo :-)). Při výjezdu jedné naprosto nevinně vypadající meze trefil takový menší balvánek :-). Přední kolo ho přeskočilo a šusplech se na něm uvelebil. Nikdo z nás nechápal, jak to že to Hajnej ustál, ale ustál a stojíc v trávě koukal na Afu jak se kýve na balvanu vysoko nad námi :-))

Obrazek

Obrazek

My ostatní jsme vyhoupli mezičku kousek vedle a také byli nemile překvapeni - pro změnu tím, že doskakujeme rovnou do brambor nařádkovaných naštorc našemu pohybu :-)). Příjemná věc, opravdu :-)) Naštěstí se jednalo o políčko nějakého malozemědělce, takže 50m se dalo proskákat :-). Jen Doctor si stěžoval, že dopadl každým kolem přímo do brázdy a měl toho plný ruce, brejle a skoro i kalhoty :-)). Poznámka pro moralisty: pochybuju, že brambory utrpěly nějaké škody......
Poslední chuťovka byla průjezd zaříznutým potůčkem. Tady se zasekl Tom a jeho Slon nás chvíli potrápil, než se uvolil vydrápat se na břeh :-)

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Zde nás opustil totálně vyšťavený Oťásek a namířil si to po silnici směr kemp. My jsme zvolili pole podél silnice, na což bude asi dlouho vzpomínat Doctor. Přehlédl jednu cestu rozdělující dvě strniště a poslal Pegasa elegantním výskokem do luftu. Jela jsem v tu chvíli za ním a docela jsem ho obdivovala za tento kousek. Jak jsme se později dozvěděli, skok nebyl ani chtěný, ani plánovaný a ani kontrolovaný :-)). Naštěstí Doctor není žádný béčko a ustál tuto zkoušku s přehledem sobě vlastním :-)
Zbývajících 5km jsem se rozhodla zpestřit klukům o výjezd na Dědkovu horu. Bohužel jsme netrefili správnou cestu a dostali se k ní z druhé strany, tedy jsme jeli nahoru po cestě, kterou jsme vždy sjížděli. Byla to škoda, protože z druhé strany je výjezd mnohem zábavnější.
Už jsme byli téměř na sjezdovce, když nás zastavilo další troubení. V závěrečném sjezdu mezi balvany a kořeny si Doctor předním kolem vyvalil kámen, zarazil se o něj a přepadl přes řídítka. Výsledek: přelomené plexi a pochroumaná palubka.

Obrazek

Obrazek

Na těle naštěstí žádné škody nenastaly, takže jsme mohli zbývající 3km dorazit společně. Bohužel ani to se nepovedlo. Poslední jedoucí Robin upadl v kolejích a rozbil si zrcátko. Jelikož si ho však jezdec před ním nevšiml, zjistili jsme Robinovu absenci až pozdě a mysleli jsme, že na křižovatce špatně odbočil. Když jsme čekali již dost dlouho a nic, vydali jsme se tedy do kempu s tím, že Robin GPS má a blbej taky není, tak trefí :-). Trefil a byl naštván jak zákon káže. Oprávněně. Tohle byla naše hrubá chyba a nedbalost. Obrovské ponaučení pro příště....
Prasátko jsme si nakonec dali všichni společně a příjemným probírání této neuvěřitelně luxusní soboty jsme strávili celý zbývající večer.

V neděli jsme už v redukovaném počtu (Mates, Doctor, Tom, Hajný a já) vyrazili opět pojezdit zdejší luhy a háje. Tentokrát již v o poznání pomalejším tempu, přece jen jsme si včera užili dost a štěstí již mohlo být vybráno... :). O co pomaleji jsme jeli, o to techničtější úseky se dařilo nacházet. Spíš než po polích jsme se motali po lesích mimo cesty.

Obrazek

Po třech hodinách spojkování Tom uprostřed lesa prohásil, že už by mu vůbec nevadilo dojet do kempu po silnici. Na to Hajnej odtušil, že tady teda žádnou silnici nevidí :-))). Tom uznal, že má pravdu a přál si alespoň lesní cesty a né pořád jen natvrdo skrz les :-). Cesta mu byla dopřána. Tak asi 30 metrů. Poté končila v bažině a Hajnej s ní :-)). To nic na co kluci koukají, je Hajnýho Afa :-)).

Obrazek

Jako drsný ofrouďák ji tam nechal stát a vydal se na průzkum. Po chvilce se vyloupl na opačném konci bažiny a s potměšilým úsměvem na nás kýval, jako že JO. A od nás se sborově ozvalo Neeeeee :-)). Načež Doctor prohlásil, že Hajnýmu bezmezně věří, když říká že to půjde, tak to půjde. Tom mu odpověděl, že si je také naprosto jist, že to Hajný projede. Ovšem o sobě už tak přesvědčený není :-))). Lavina smíchu div nesrážela šišky ze stromů :-)).
"Nepodstatný rygolek", jak se o něm vyjádřil náš Guru, jsme překonali na šestadvacátý pokus :-))), zato stráň nad ním jsme všichni vyhoupli jako by nic :-).

Obrazek

Mezičku nahoře jsem si skočila a odbyla jsem si tak svůj první chtěný skok s Grayce. Asi se mi to zalíbí :-)).
Abych udělala klukům radost a odčinila své včerejší nepadání, poslala jsem Grayce k zemi hned 2x, pokaždé při nedošlápnutí. Takže kluci můžou klidně spát, padám taky :-))
Poté už jen za šipkou směrem k Zahradišti, sbalit se a vyrazit k domovům.

Co říci závěrem. Myslím, že jestli jste se prokousali až sem, je vám jasné, jak moc jsme si oba dny užili a jak báječná vyjížďka to byla. Nejen kvůli terénům, ale hlavně kvůli naprosto úžasné partě, která se takhle nečekaně utvořila :-). Nikdo nevybočoval, všichni jsme jeli na stejné vlně.
Takže díky Tráwovi za perfekní akci, protože on to všechno zpískal a on nás - byť nevědomky - vlastně dal dohromady.
Díky Matesovi, Doctorovi, Tomovi, Oťáskovi, Matýskovi, Robinovi, TTRku a Hajnýmu za to, že byli tak báječní a nezkazili žádnou legraci. A taky za to, že ač se Doctor, Mates a Tom nejdřív kroutili, jak na ně budeme čekat, protože v terénu začali jezdit teprve na jarním ATAVu, tak se nakonec ukázali jako zdatní ofrouďáci, kteří projedou, proskáčou a přejedou absolutně všechno :-). Klobouk dolů a palec nahoru, kluci. :-)

A v neposlední řadě díky Graycince. Je to miláček :-)

Kompletní fotky ke stáhnutí z edisku v normálním rozlišení naleznete
zde od Oťáska
zde od Doctora
zde ode mně
a zde pokračování ode mně
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

JIrka a Atol

(Kubrt DR800, 15. 3. 2008 9:39)

Zdarec Klasiko,tak si tak pročítám reportáže a koukám na fotky a videa a najednou jsem narazil na komentáře od Jirky a Atola a nedá mi nepoložit si otázku,co jsou Ti chlapci zač? Že by nějací moralisté? Nebo snad dokonce motorkáři? Ne jsou to pseudo enduráci :-)) :-)) Je mi z nich smutno. Za články,fotky a videa Ti dávám palec na horu a přeju do dalších výprav co nejmíň myslivců,sloupků,polámaných oudů,kamenů,kořenů atd.

to Robin

(Klasika, 3. 9. 2007 19:09)

Ahojky Robine! Jsem ráda, že jsi dojel v pořádku (dle toho, že vesele datluješ :-) ) a že se Ti s námi líbilo. I díky Tobě byla EV tak vydařená, jak byla a patří Ti za to velký dík :-) Doufám, že se brzy zase setkáme, protože jsi fajn parťák :-).

nazdáár

(robin, 3. 9. 2007 16:06)

Nazdar lidi a Klasiko zvlášť. Pořád vyhlížím další reportáže a nebýt odkazu na ATAV vyhlížel bych na starým vebu marně dál. Už jsem se bál žes přišla o básnický střevo(pardon invenci erudovaného reportéra). Byla to paráda, kolena mám rozsekané ještě teď. V neděli jsem se na cestě domů (s malou zajížďkou 340 km) k odvětrání pozadí zvedal jen mocným přítahem za řídítka. Dík za prima poježdění.

Vzkaz zemědělcům

(Dingo, 30. 8. 2007 16:31)

Konečně zase nějaké pokračování ze "záchranných prací"...tentokrát dodatečně ze srnčí říje. Ta letošní mě překvapila naprostým nedostatkem zvěře ! Zkoušel jsem to ráno, v poledne i večer ale mimo několika tradičních kusů žijících ve vsi, mezi zahradami a domky, to bylo jako by se zem slehla :( Bylo mi z toho smutno ale chceme (já i několik zainteresovaných přátel) věřit tomu, že jsem se asi jen špatně dívali a ne že je zvěř prostě vystřílená a vyhubená "jezeďáckým" bezohledným řáděním... Nebo že by byl úbytek opět odůvodněn minulou krutou zimou...? :S
Snad už ale brzo nastoupí nová generace družstevníků (myslivců), zvítězí pak i zdravý rozum a začne se alespoň se senosečí mimo hlavní dobu kladení mláďat, bude se sekat o něco výš nad zemí, zetory budou jezdit pomaleji a budou používat plašiče a bude zvěři (hlavně drobné)dána šance i při sklizni obilí... Toto je přání nastupující mladé generace a moc jím držím palce ať si tenhle svůj názor uhájí a změny vedoucí k záchraně přírody prosadí !!!

WooW

(Joraell, 30. 8. 2007 11:54)

Sakra necht vas spalí ohně pekelné vy oskliví Enduráci !!! :D

...ale no tak! :)

(Jirka, 30. 8. 2007 11:37)

HAJNEJ:
...ale no tak! :) Nikoho nenapravuju, politikama opovrhuju (i moje motorka je čistější než většina z nich) jen píšu co se mi nezdá ..........ale radši jezdím na enduru. Abych "neškodil" víc než je "nutné" snažím se být extrémně defenzivní (ANO - i ohleduplný), což je pro mne lepší varianta než Tebou nabízené "anděl", "jednička", "vesmírný člověk" "nebo rychlý šíp". ;). To je všechno...
Možná se potkáme, ale není se čeho bát - jsem teď "vyhaslej'". :(

KLASIKA:
Tvoje reportáže čtu rád - přijdou fakt dobrý. Stejně tak ty které píše Hajnej nebo SQWER. Nemůžu za to, že si je pamatuju a vybral jsem jen to, co bylo k tématu. ;) (prostě to byla výborná nahrávka a když je člověk z toho volejbalu zvyklej'...)

Ad. brambory: :))) Sekera doufám zakopaná. Brambory bych vykopal (ale ne zadním kolem) a upekl v tom popelu... :)

Pěkný den "fénixům" i všem ostatním... ;)

Jirko , i ty rychlý šípe :-))

(Hajnej, 30. 8. 2007 10:39)

Ano máš pravdu ... jsme vyvrhelové hodni zatracení :-)) .... jen se divím, že tak inteligentní a ohleduplnej člověk ... anděl se mi chce říci... jako ty ztrácí čas napravováním zrovna nás a psaním těchto velkých myšlenek na tak schovaný stránky jako jsou tyto a nevystaví je na obdiv na nějaké navštěvovanější fórum .... :-) není to začátek volební kampaně na nečisto? .... takových jedniček jako ty je v politice mnoho :-)
Ještě že se s tebou nejspíš nikdy nesetkám .. nevím jestli by mne tvá aura nepřikovala někam do tmavého růžku :-))
Nejsi ty vesmírný člověk? :-D

To Jirka

(Klasika, 30. 8. 2007 10:37)

Sice mně těší, že tak podrobně studuješ moje reportáže a dáváš si tu práci vycucnout z nich to, co je pro Tebe důležité, ale Tvoje snaha o moje napravení je opravdu mimo mísu a poněkud zbytečná.
Přiznám se, že už nemám víc popela, který bych si ještě mohla nasypat na hlavu pod návalem Tvých argumentů. Takže vidím jidiné řešení: osobní setkání, na které mi dovezeš popel vlastní a vyčiníš mi z oka do oka :) Popřípadě bys mohl pak jet se mnou na místo činu a dohlídnout na to, abych všechny námi vyorané brambory zakopčia zpátky ;). Souhlas? :)

Potvrzení pravidla

(Jirka, 30. 8. 2007 9:51)

V tom případě už je to superpotvrzený! :)

Jarní EV:

...mnoho luxusních lesních cest po turistických značkách (kupodivu zcela bez turistů) bezpočet pampeliškami posetých luk, několik zasetých polí (dodatečně se stydíme), několi uvláčných polí....

plégo

(Vespa, 29. 8. 2007 17:20)

též odpadlé kousky z motorky zásadně sbírám. (i když z mojí toho nemá moc co odpadnout)
Jinak ale musím říct že Klasika a spol jsou určitě z té ohleduplnější části enduráků, to pole byla vyjímka co potvrzuje pravidlo ;)

Hajnej

(Jirka, 28. 8. 2007 14:24)

Pokud za větou není smajlík, tak raději ne.

Právě proto Tvoje předjímání toho co bych určitě udělal já tyhle značky neobsahuje ...a tak se peníze v "kamenné kasičce" asi od nikoho z nás neobjeví. :)

Jirka:

(Hajnej, 28. 8. 2007 14:09)

Oki, budu tedy tvé připomínky taky brát za rádoby legrační.

To Jirka

(Klasika, 28. 8. 2007 14:05)

Souhlasím, nebudeme se držet za nos, budeme se držet řídítek a každý svého přesvědčení :-)
Pěkný zbytek sezony přeji :-)

Jen tak v rychlosti...

(Jirka, 28. 8. 2007 13:58)

2 Hajnej:
U toho „skákání“ byly smajlíky schválně. ;)
Nebyl jsem tam s vámi a tak budu věřit, že to jinak nešlo - stane se. Co bych na vašem místě ve stejné situaci udělal já nechte ale na mně. Tvůj odhad asi měl být legrační nikoliv správný – takže splněno. :)
Klidně si do svědomí šáhnu - z lesa, pískoven, lomů i polí vozím všechno ulámané z motorky, co se mi podaří najít. Běžně se ale v batohu svezou plasty, chrániče tlumičů, řadička, … :)
Možná, že moralizuju (dle definice), ale podle popisu vyjížďky mi nepřišlo na škodu napsat, že některý věci mi jako „bezproblémový“ nepřijdou. Byly to ale jen dvě věci. :) Je to ale třeba jen můj skromný názor. ;) Rozhodně vás nebudu poučovat – jste dospělí. :) Čistit svědomí si nepotřebuji a to, že nedělám úplně „to stejný co vy“ je snad z naší polemiky jasné.
Pro to plexi si zajeďte – spěchat nemusíte - máte na to pár tisíc let. :)
2 Klasika:
Baví? Nebaví! :) Podle odpovědi myslím, že si stejně nerozumíme, ale rozhodně se neodvažuju říct, že jsi to nepochopila. :) I když jak tak čtu o "občanské povinnosti", "svatých", "kamenování" ... :o)
2 ALL: nedržte se za nos - držte řídítka! ;)

Plexi...

(Otásek, 28. 8. 2007 13:42)

To "odhozní plexi do dáli" byla jen literární formulace..hezky sme ho zapíchli pod ten smrček, který mě ho ulomil a udělali takový malý pomníček, kdyby tamtudy náhodou někdo jel - ale o tom pochybuju, kdo by tam co dělal...jen je mě divné, kde se 3m od kraje hustníku vzaly z ničeho nic takové koleje, žesem tam zapadl do půl lýtek - od motky to určo nebylo ;-)

To Jirka a Atol

(Klasika, 28. 8. 2007 13:15)

Tak kluci, myslím, že jste si vymluvili plíce dostatečně. Nevím, co jezdíte, jak jezdíte a kde jezdíte. Podle Vašeho vyjadřování usuzuji, že jezdíte po silnici a přesně podle pravidel silničního provozu.
Pustili jste se tady do mně hezky, jen co je pravda. Nikdy jste se mnou nejeli ani mně nikde na poli neviděli, ale považujete za svoji občanskou povinnost mně kamenovat za to, co píšu.
Když Vás to tak baví - prosím :-)). Svatých jsem ještě moc nepotkala a že se objeví přímo na mých stránkách je pro mně velká čest :-)

Pračka na svědomí?!?

(Hajnej, 28. 8. 2007 13:03)

Jirka: Kuchta se opravdu bát nemusí .... pětadvacet metrů z meze neskáčem, ale nevim ... podle mě by se napáchalo mnohem víc škody, kdyby se tam začal člověk točit a vracet, než z toho nejkratší cestou vyjet ven! Ty brabory bylo opravdu vidět až v luftě nad nima .... a nikdo z nás není takovej blb, aby do nich jezdil schválně. Ty by ses tomu určitě nezasmál, ty bys tam určitě uronil pár slz a schoval zemědělci pětistovku s omluvou pod nejbližší kámen ....
Plexi sme tam nechat nemuseli to je fakt, ale zase si šáhni do svědomí ..... kdybys něco urazil z motky, tak bys to nasranej určitě strčil do batůžku a způsobně vyhodil do nejbližší popelnice ... ;)

Atol: stejně tak zase přijde úsměvné mně to, že si svoje rozhořčení nad tím jak si na svých stránkách Klasika dovolí popsat své zážitky nevyjádřil už dřív ... očividně si tu pravidelným čtenářem ... a rozhodl si se zaštěkat až pěkně ze závětří ....

pro oba: Nemyslím si, že bysme něco "překákli" ... ani nevidím důvod abych se chytal za nos proto, že si někdo zkouší čistit svědomí tím že bude moralizovat, poučovat a poukazovat na druhého, když přitom dělá to stejný co my.
Úctu k přírodě a cizý práci mám ... ten nick nemám podle večerníčku ...

2 Klasika

(Atol, 28. 8. 2007 12:27)

Pochopil jsem, co Jirka měl na mysli. Myslím, že ty jsi to nepochopila tak, jak měla.
Fakt je, že normální smrtelník nevnímá rozdíl mezi krosařema a endurákama, fakt taky je, že se nikdy nemá řikat nikdy a je tedy věta "vidím po lese spoustu odpadků, které my tam nikdy nenecháme" úsměvná. Tutově si to nebude myslet majitel toho pole s bramborama. Taky je úsměvné, jak si lze "čistit" svědomí něčím jako "Protože jezdit enduro znamená od začátku do konce porušovat zákon a pravidla. Bohužel."
Fakt je to k pousmání protože nic víc s tím udělat nejde. Máš svůj postoj jasný ale je pokřivený snad tím, že 2 roky jezdíš podobný vepřoviny a stále ti to prochází a ještě se na tebe babky usmívaj či tleskaj.
Hele všichni jezdí něco co je tak nějak na morální hraně ale nemluví se o tom a nepouští se to do éteru. V momentě, kdy někdo zvednene ukazovák a dělá ty,ty,ty, jen sklopí hlavu a snaží se to v klidu přejít. Ty jsi ale jiná kapacita a ještě to obhajuješ. Na druhou stranu je možná dobře, že jsi to éteru pustila. Dobře to je ale jen v tom případě,když se na základě kritiky chytneš za nos a uvědomíš si, že tohle jste malinko překákli.

2 Klasika

(Jirka, 28. 8. 2007 12:04)

Nerozlišuju endurák nebo krosař - je to o chování a jednání.
Výtku o bramborách považuješ za moralistickou (jak jsi upravila v článku) a že se to vůbec stalo je veselá příhoda (viz. počet smajlíků). Jestli utrpěly brambory škodu se jdi toho strejdy co mu to tam patří zeptat, až to tam objeví. ;)
BTW: Brambory jsou podle mne jsou v hloubce 8-15 cm (?), ale předpokládám, že jste jeli všichni jednu stopu a nikdo "negazoval" - takže pohoda. Jestli skáčete z meze 25 metrů (= nevyplatí se už vracet) tak se má Kuchta co učit... ;)

To Jirka

(Klasika, 28. 8. 2007 11:45)

Právě že obal od sušenek nezahodím. Právě že vidím po lese spoustu odpadků, které my tam nikdy nenecháme. My jen projedem a nezůstane po nás ani stopa. Je rozdíl mezi krosařema, kteří jezdí 60x dokola jeden výjezd v lese, dokud ho totálně nerozryjou a mezi endurákama jako my, kteří prostě jen jednou projedou.
Po zasetých polích jsme nejezdili, narazili jsme jen na jedno a to jsme jeli úplně krajem a jak to šlo, tak jsme ho opustili. Ty brambory byly nečekané, byl to pás brambor 50m široký mezi dvěma strništi. Těžko se ve výskoku otočíš a pojedeš zpátky...
Lidi jsou naštvaný... jezdím enduro 2 roky a počet potkaných naštvaných lidí bych spočítala na prstech jedné ruky. Když projíždím, tak zpomalím, pozdravím, poděkuju za uhnutí. Dělá to divy.
Jezdit enduro znamená určit sám sobě co všechno jsem schopen ve svém svědomí unést. Protože jezdit enduro znamená od začátku do konce porušovat zákon a pravidla. Bohužel.